Chraňte svůj tým před perfekcionismem

Snaha o dokonalost mezi mladými lidmi ve světě roste, a podle vědců to není dobrá zpráva. Ruku v ruce s tím totiž dochází i ke zhoršování jejich psychického zdraví. Pozor by si na to měli dát především učitelé a také manažeři ve svých týmech. 

Podle Světové zdravotnické organizace trpí rekordní počet mladých lidí na celém světě vážnými depresemi nebo úzkostnými poruchami. Zároveň narůstá množství důkazů, že zhoršování jejich psychického zdraví může pramenit z nadměrných očekávání. Především akademických a profesionálních úspěchů, také toho jak by měli vypadat a co by měli vlastnit. Mladí lidé zdánlivě internalizují moderní mýtus, že věci, včetně nich, by měly být dokonalé.

Jak ale upozorňují Thomas Curran z University of Bath a Andrew P. Hill, docent na York St. John University, v článku nazvaném Perfectionism Is Increasing, and That’s Not Good News v magazínu Harvard Business Review, dokonalost je nemožným cílem. A ti, kdo snaze o ni podlehnou, se nevyhnutelně připravují na selhání a psychické problémy. Proto se myšlenka, že by perfekcionismus mohl být příčinou vzestupu závažných duševních chorob, stala podnětem jejich nejnovější výzkum. Chtěli odpovědět na základní, ale důležitou otázku; stoupá perfekcionismus mezi americkými, kanadskými a britskými vysokoškoláky?

Všichni jsou náročnější

Aby to mohli udělat, testovali generační změny reakcí vysokoškolských studentů na multidimenzionální perfekcionalistickou stupnici od roku 1989 do roku 2016. Získali data od 41 641 amerických, kanadských a britských vysokoškoláků a jejich zjištění podpořila výchozí hypotézy. Mezi lety 1989 a 2016 se úroveň sebevědomého, společensky předepsaného a jiného orientovaného perfekcionismu vysokoškoláků zvýšila o statisticky významné úrovně. Poslední generace mladých lidí jsou samy k sobě náročnější a vnímají, že lidé jsou náročnější na ně i na ostatní. Snad nejvíce znepokojující trendem, který ukázala naše analýza, je společensky stanovený perfekcionismus, píší autoři. Ten oproti jiným typům vzrostl dvojnásobně.

Problém je především v tom, že tahle forma perfekcionismu vykazuje největší souvislost s řadou problémů duševního zdraví, včetně úzkosti, deprese, sociální fóbie a sebevražedných myšlenek. Takže nárůst sociálně předepsaného perfekcionismu je přesvědčivým prostředím pro téměř epidemické úrovně závažných duševních chorob mladých lidí.Autoři proto ve svém článku předkládají několik tipů pro učitele, přednášející a manažery, kteří by podle nich mohli pomoci vytvořit kulturu působící pro zmírnění dopadů perfekcionismu.

Chyba není slabost

Perfekcionismus vychází převážně z touhy vyhnout se selhání. Lidé, kteří z něj mají strach, se obávají, že pokud nedělají věci dokonale, odhalí nějakou svou vnitřní slabost. Proto větší perfekcionalisté obecně zažívají v každodenním životě větší stres. Pokud něco takového kolem sebe zaznamenáte, radí odborníci, pomozte dotčeným přesunout jejich zaměření od toho, co by se mohlo pokazit, směrem k tomu, co by se z toho mohli naučit.A pokud selžou? Lidé s vyšší úrovní perfekcionismu jsou obvykle ambiciózní, pracovití a cílevědomí. Takže trocha soucitu a podpory jim v tomto případě rozhodně neuškodí, naopak jim pomůže udržet nastavení jejich osobnosti.

Existují zdravější cíle než dokonalost

Lidé „nakažení“ příliš vysokou úrovní perfekcionismu mohou potřebovat pomoc při rozpoznávání toho, co je reálně dosažitelné, a vyžadují vedení při stanovování vhodných cílů. Obhajujte vytrvalost, flexibilitu, pracovitost i pečlivost, jsou to nepochybně žádoucí vlastnosti. Dávejte ale pozor, aby se cílem stalo něco rozumného, rozhodně ne dokonalost. Pak by totiž nevyhnutelně následovala paralýza.Úspěchu perfekcionistů brání nejen vysoké cíle, ale také jejich tendence odkládat obtížné úkoly. Dokládají to provedené výzkumy. Tito lidé k tomu inklinují často, protože nemohou selhat při úkolech, které nezačali dělat. Takže pokud zpozorujete, že strach z neúspěchu studenty nebo zaměstnance brzdí, povzbuzujte je, aby podnikli malé a zvládnutelné kroky. Začít je totiž ta nejtěžší část. Vyvarujte se přehánění. Pomoci může připomenutí předchozích zkušeností a úspěchů, což určitě neplatí pro netrpělivost, náročnost nebo kritiku.