Jak snížit stres v práci, posílit angažovanost zaměstnanců, a tím ochránit firmě zisky

Více než 300 miliard dolarů. To jsou náklady, které ve Spojených státech každoročně vznikají v důsledku pracovního vyhoření lidí. A nepomáhá ani rychle se rozšiřující sektor wellness. Jak svou firmu proti tomu bránit radí v magazínu Harvard Business Review klinická psycholožka a konzultantka pro leadership Natalia Peart.

Všichni víme, že nadměrný stres představuje zdravotní riziko. O čem se ale mluví méně, jsou účinky vyhoření lidí na výkonnost podniku, píše v článku Making Work Less Stressful and More Engaging for Your Employees Natalia Peart.

Tvrdí, že v důsledku stresu se až třikrát zvyšuje pravděpodobnost, že lidí opustí svoji práci, dojde u nich k dočasnému narušení strategického myšlení a otupení tvůrčích schopností. Vyhoření je tedy hrozbou pro ty nejdůležitější aspekty profesního života, a například v USA stojí více než 300 miliard dolarů ročně. Tyto náklady vyplývají z pracovní absence, nižších obratů, poklesu produktivity a také léčebných, právních a pojistných výdajů.

Wellness nepomáhá

Čím více si to firmy uvědomují, tím více se rozrůstá sektor wellness na pracovištích. Jenže požitky na individuální úrovni, které si zaměstnanci mohou dopřát v interních tělocvičnách nebo v místnostech určených pro krátkého „šlofíka“, nejsou podle Natalie Peart odpovědí na tenhle problém. Navzdory očekávání, že wellness programy sníží výdaje na zdravotní péči a absentérství do jednoho nebo dvou let, příliš často tomu tak není.

Podle autorky se zaměstnavatelé místo toho musejí na úrovni organizace zaměřit na přístupy ke snižování stresu při práci, které podporují pohodu zaměstnanců a současně zlepšují výkonnost podniku. „I když se to může zdát nereálné, není to tak,“ píše Natalie Peart. „Více než deset let zkušeností klinického psychologa a konzultanta pro leadership mě naučilo, že prevence syndromu vyhoření vyžaduje snížení stresu na pracovišti a zároveň zvýšení angažovanosti zaměstnanců.“ A jak na to?

Pracovní prostředí, které snižuje stres

Když jsou zaměstnanci vystaveni vysokému stresu – ať už kvůli nejasným očekáváním, nepřiměřeným termínům nebo hektickému pracovnímu prostředí – hrozí jim, že se přepnou do režimu „bojuj nebo běž“. To se děje našim tělům, když se cítíme ohroženi.

Iniciativu pak přebírají emotivnější části mozku a naše schopnost myslet dlouhodobě, strategicky a inovativně klesá. Pokud zůstaneme v tomto režimu příliš dlouho, nakonec přijde vyhoření. Abyste tomu zabránili, musíte si vytvořit bezpečné pracovní prostředí a do každodenních pracovních postupů svého týmu začlenit návyky, které vedou ke snižování stresu. Jaké to jsou?

1. Posilujte psychickou bezpečnost

Autorka v této souvislosti zmiňuje knihu The Fearless Organization, kde jsou popsané tři kroky, které můžete podniknout k vybudování psychické bezpečnosti.

• Objasněte svá očekávání tím, že zaměstnancům stanovíte jasné cíle.
• Ujistěte se, že všichni vnímají, že jsou slyšet a také vědí, že chcete, aby byli slyšet. Toho můžete dosáhnout tak, že pozvete své kolegy aby promluvili na poradách nebo vedli brainstormingové schůzky.
• Vytvořte pracovní prostředí, které je náročné a zároveň neohrožující. Dejte svým lidem vědět, že je přirozené udělat chybu. Objevte ty členy týmu, kteří jsou schopni přemýšlejí „out of the box“ a pravidelně žádejte zaměstnance o zpětnou vazbu.

2. Stanovte pravidelné přestávky během pracovního dne

Lidský mozek se dokáže soustředit asi 90 – 120 minut, a pak si potřebuje odpočinout. Proto byste měli své zaměstnance povzbuzovat, aby se pravidelně zvedali od svých psacích stolů a mentálně se odpoutali od náročných úkolů. Navrhněte, aby šli na krátkou procházku, připomínejte jim to rozesláním pozvánek do kalendáře a pokuste se jít příkladem. Necháte-li jejich mysl odpočívat a umožníte, aby se mohli pohybovat, poskytnete tím vašemu týmu duševní prostor, který potřebují k dobrému výkonu.

3. Určete hranice pro čas mimo pracovní hodiny

Týmy, které nejsou všechny na jednom místě, čas od času potřebují pracovat mimo tradiční hodiny. Ovšem smazání hranic mezi prací a osobním časem je významným zdrojem pracovního stresu. Proto stanovte jasné pokyny a postupujte podle nich. Posílejte e-maily a volejte po pracovních hodinách pouze v naléhavých případech – a laťku nastavte velmi vysoko.

4. Vytvořte flexibilní pracovní prostředí

Umožněte lidem pracovat i v jiných než obvyklých časech s ohledem na jejich různé potřeby.

Jak členy týmu co nejvíc zapojit

Jak už bylo uvedeno výše, kromě snižování stresu autorka také doporučuje zaměřit se na co nejvyšší zapojení zaměstnanců. Data sbíraná po desetiletí podle ní jasně potvrzují, že vyšší zaměstnanecká angažovanost spolu s jejich silnou mentální a emocionální vazbou na pracovní prostředí přináší spoustu benefitů. Včetně už zmiňované redukce stresu, zlepšení zdraví a spokojenosti v práci, což se samozřejmě pozitivně projevuje v růstu produktivity a následně i ziskovosti.

Natalia Peart píše, že se toho dá dosáhnout například:

• transparentností: členové týmu musejí mít naprosto jasno v tom, jaké krátko i dlouhodobé cíle vaše firma má (podle jedné ze studií Gallup na vzorku 2,5 milionu týmů jsou lidé až trojnásobně více angažovaní, pokud s nimi manažeři komunikují na denní bázi),
• tím, že lidé ve firmě mají správné role: je třeba pravidelně ověřovat, že talenty a silné stránky členů týmu jsou ve shodě s očekáváním a zodpovědností jejich pracovních rolí, nesmí se stát, že budou nenávidět svou práci,
• poskytnout členům týmů tolik autonomie, kolik je možné: pokud to jde, dejte svým lidem kontrolu nad řízením jejich projektů, podle studií se díky tomu sníží pravděpodobnost jejich vyhoření o více než 40 %,
• ukažte, že chcete svým lidem pomoci růst a zlepšovat se,
• vytvořte kulturu uznání,
• prohlubujte angažovanost členů týmu kladením důrazu na smysl jejich práce a přemýšlením o něm.

Podrobnější informace najdete v magazínu Harvard Business Review.