Jsme národ Ferdů Mravenců. Účastníky workshopu naučím, jak maximálně využít potenciál moderních technologií, říká Senta Čermáková

Jedna z nejúspěšnějších českých manažerek a zároveň naše lektorka připravila ve spolupráci s ELAI nový workshop s názvem Technologická revoluce a umělá inteligence: Co přináší do našich pracovních i osobních životů? Chce jeho prostřednictvím pomoci lidem co nejvíc využít možností, které nám moderní technologie nabízejí. A díky tomu významně vylepšit svou práci, podnikání i osobní životy. Zeptali jsme se jí, jak bude workshop probíhat, co si z něj účastníci odnesou, proč v současnosti věnovat zvláštní pozornost problematice nových technologií nebo jestli už umělá inteligence podle ní nabyla vědomí.   

Proč vlastně věnovat problematice technologií zvláštní pozornost? Není to dnes prostě tak, že jsme de facto nuceni se s nimi seznamovat přirozeně, takříkajíc za běhu, protože už vlastně bez nich nelze dělat prakticky nic? 

Podle mě je dobré jim věnovat zvláštní pozornost právě proto, že se tahle oblast tak nesmírně rychle mění a prakticky neustále do našich životů vstupuje nějaký nový nástroj, aplikace, zařízení, software atd. Ale hlavně: moderní technologie, to už se netýká jen IT odborníků, jako to bylo dřív, kdy šel tenhle svět tak trochu mimo nás ostatních. Technologie najednou razantně vstoupily do našich životů, a dnes skoro každý, kdo se dívá trochu dopředu, se o ně zajímá a chce se zorientovat. Osobně si myslím, že třeba ChatGPT je obrovská disrupce, je to něco, jako když se objevil internet nebo osobní počítače. Stejně tak metaverse.

A pokud budeme chytří a dokážeme tyto nové technologie využít, můžeme naše životy změnit naprosto zásadním způsobem k lepšímu. K tomu ale potřebujeme vědět jednak jaké nástroje to vlastně jsou, abychom si mohli vybrat ty pro nás nejvhodnější, protože všechno to sledovat asi běžně lidé nestíhají. A pak také potřebujeme mít přehled o tom, jak vůbec fungují a co všechno umí. A to jsou otázky, kterým bych se v rámci nového workshopu ráda věnovala.  

Komu tedy bude workshop určený?

Spektrum těch, kterým by mohl být užitečný, je poměrně široké. Jednak se chci zaměřit na jednotlivce, kteří se snaží být ve svých profesních rolích co nejproduktivnější, chtějí mít přehled, co se ve světě technologií děje, chtějí inovovat a vytvářet zajímavější věci. Dál se chci věnovat problematice firem, a to nejen těm větším, ale i menším podnikům. Pomoct jim s vytvořením širokého přehledu, tedy aby jejich představitelé věděli, jaké technologie by měli sledovat, jestliže jsou třeba součástí většího týmu, jak posouvat své firmy dál atd.

Zároveň ale bude workshop určený i těm, kdo se na technologie přímo nezaměřují. To jsou třeba lékaři, právníci nebo lidé, kteří mají na starosti inovace a chtěli by konzultovat, jaké nástroje k tomu použít. Ale nejen ti, může to být klidně i člověk, který se věnuje řemeslu a chce si s technologiemi zatím spíš jenom hrát, objevovat si pro sebe, k čemu mu může být třeba umělá inteligence. Chce tomu prostě porozumět a třeba i něco z toho ve svém profesním životě pak začít používat. Každopádně se nebudeme bavit o jedničkách a nulách, ale o byznysu a osobním nasazení.

Jak bude seminář probíhat, na co se můžou jeho účastníci těšit? 

Bude to dvouhodinový workshop, díky kterému by si jeho účastníci měli udělat pořádek v tom, co důležitého se v téhle oblasti změnilo, jaké nové technologie a technologické nástroje se objevily nebo třeba které jsou pro ně použitelné zadarmo a rychle. Budeme se pochopitelně bavit také o možných úskalích, prostě bude to velmi praktické. 

A navíc, protože se spousta věcí mění téměř denně, z velké části v důsledku rozvoje umělé inteligence, chci být aktuální. Tedy podat jakousi zprávu o stavu ve světě technologií vždy k danému dni, ve kterém bude workshop probíhat. Považuji to za velmi důležité, i proto denně poslouchám podcasty, čtu o tom, co se mění. Přibližně polovinu času určenou workshopu plánuji věnovat problematice otevřených technologií postavených na umělé inteligenci.

Zároveň bych chtěla, aby si se mnou účastníci po skončení workshopu mohli promluvit, na něco zeptat atd. Zůstaneme tedy trochu déle, aby byl prostor pro otázky a odpovědi.

Výzkumy ukazují, že zamco velké firmy jsou v ČR tahounem digitalizace, víc než polovina středních a malých firem se svou digitální transformací vůbec nezabývá, až 40 % z nich v ní dokonce nevidí žádný praktický přínos. Jak byste jim vysvětlila, že se nejspíš pletou? 

Podle mě je první problém v názvosloví, třeba digitalizace je špatný pojem. Jde spíš o to, že technologie se stávají čím dál dostupnějším nástrojem, navíc je jich hodně k dispozici zadarmo. Takže pokud je firmy začnou používat, získají tím velkou konkurenční výhodu. Samozřejmě chápu i ty, kteří se do toho pouštět nechtějí, ti ale zkrátka budou na trhu pomalejší.

Jaké zkušenosti s přístupem firem k těmto věcem máte vy, na základě vašeho setkávání s nimi v rámci Deloitte, mentoringu a dalších vašich aktivit?

Jsem přesvědčená, že dnes už prakticky není firma, která by některý z moderních technologických nástrojů nezačala používat. Výzkumy, které jste zmiňoval, už jsou možná zastaralé. Já si totiž na základě svých dosavadních zkušeností naopak myslím, že pokud jde o moderní nástroje, jako je třeba machine learning a další, jsme v ČR obecně nesmírně šikovní a rychlí. Nejenom že to nasazují velké, nadnárodní firmy, pro ty je to přirozeně, protože jim to předepisují jejich mateřské společnosti. Ale dělají to i šéfové menších a středních firem a mají z toho radost. My jsme prostě národ Ferdů Mravenců. 

Řada firem dokonce možná ani neví, že tyto nástroje využívá, tak hluboce už zakořenily v našich životech. Ať už jsou to mobily, GPS, rozpoznávání pomocí skenu obličeje nebo třeba focení mobilem. To všechno jsou nástroje umělé inteligence a my si to často neuvědomujeme. Podstatné je, že nás používání těchto technologií posiluje a pomáhá nám lépe zvládat naše profesní i osobní úkoly. 

Jste evidentně technooptimistka. Co ale říkáte na skeptické hlasy, podle kterých nás sociální sítě, umělá inteligence a další novinky nás pohlcují, vyhrocují konflikty ve společnosti, oslabují naši schopnost kriticky přemýšlet? 

Samozřejmě že moderní technologie mají spoustu černých skříněk, ale to platí o všech nástrojích. Všechno se dá zneužít. Ano, jsem technooptimistka a doslova mě fascinuje, jak nám technologie čím dál víc a lépe slouží. Často se třeba říká, že děti jsou v důsledku využívání nových technologií zahlcené a má to na ně negativní vliv, ale já se o ně nebojím. Jistě, důležitá je míra, ale já jsem skutečně přesvědčená, že nás technologie vylepšují a podněcují k přemýšlení. Je to až neskutečné, co všechno se v této oblasti stalo jen během mého života.

Podle evropského Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) patří ČR na chvost Evropské unie, především kvůli zoufalé úrovni digitalizace veřejné správy. Naopak na špičce se tradičně drží severské země. V čem především jsou z vašeho pohledu o významný krok dál než my? 

U nás se technologie rozvíjejí spíš v rámci jakýchsi ostrůvků, zatímco v těch nejúspěšnějších zemích mají vypracované strategie a těží z koncepční podpory. Tohle nám hodně chybí. Doháníme to ale tím, že jsme dobře vzdělaní, máme skvělé technické školy, jsme nadšení do vymýšlení nových věcí a samy za sebe mluví i úspěchy českých firem a startupů. Zejména v oblasti e-commerce, kyberbezpečnosti nebo herního průmyslu. Mimořádně úspěšné firmy jako Avast, Alza nebo Mall tady vznikaly spontánně, bez cizího kapitálu a dokázaly se dostat na skvělou úroveň. 

Bohužel se o tom, jak jsme šikovní, u nás málo mluví, a hlavně, jak už jsem řekla, chybí celorepubliková strategie, prostě systematický přístup. Základ ale máme skvělý, takže věřím, že když se do té pozitivní atmosféry okolo startupů podaří přidat trošku strategického ohně, bude to ještě lepší.

Jak tohle podpořit také přenastavením vzdělávacího systému?

To by nepochybně pomohlo. Myslím si, že by se technologiím neměli věnovat jen studenti technických škol, ale mezioborově vlastně všichni. Pokud by se tohle podařilo, ČR by se zcela jistě zlepšila jako celek. Bylo by dobré podporovat herní průmysl, metaverse, 3D tisk, ale třeba i biotechnologie, genové technologie, technologie v oblasti udržitelnosti atd. Věřím, že by to navíc významně přitáhlo i ženy expertky, které se do oblasti technologií začnou masivně pouštět až tehdy, kdy uvidí, že to má společenský přesah.

Intenzivně se zabýváte umělou inteligencí, chcete se na ni hodně zaměřit i v rámci nového trendového workshopu. Je podle vás možné, že výrobci velkých jazykových modelů, jako je třeba ChatGPT, už mají pokročilejší systém, než je ten co je dnes zdarma k dispozici, systém, který zná loajalitu a umí smysluplně odpovídat, tedy AI, která nabyla vědomí?

Tvůrci ChatGTP nepochybně pracují na pokročilejších modelech, mluví se o GTP-5. Ale co se týče emocí nebo vědomí, tak v tom významu, v jakém tyto termíny dnes chápeme, je možná AI nebude mít nikdy. Anebo nás  to, jak začínáme myšlení zkoumat a rozumět „z druhé strany”, přinutí k tomu, abychom i o těchto lidských kvalitách začali přemýšlet jinak. Ale tyhle úvahy bych nechala filosofům. Výsledky už současných modelů jsou fascinující. Takže mě zajímá, jak nástroje AI už dnes prakticky používat. Možná nám pomohou i k tomu, abychom poznali líp sami sebe, svoje schopnosti a limity. Jak napsal Bill Gates, AI nám bude pomáhat v tom, co dělat chceme, a bude za nás dělat to, co dělat nechceme. 

Titulní foto: YouTube TEDx Talks