Petra Hrušková: Lidé v byznysu potřebují mindfulness. Často jim hrozí vyhoření, ztráta pocitu štěstí a radosti ze života

Byznys lídři a manažeři mnohdy myslí jen na svou práci a zapomínají přitom sami na sebe. Nedívají se dovnitř, pořád jenom ven, nezabývají se osobními cíli a potřebami a ignorují signály mozku, že potřebují odpočinek. Důsledkem toho ztrácejí jasný smysl života a nejsou šťastni. Stalo se to i mně, říká HR manažerka s bohatými mezinárodními zkušenostmi, která v ELAI povede workshop nazvaný Mindful Leadership.

Co to je mindfulness?

Naštěstí je už překonaná představa, že mindfulness či meditace patří do problematické oblasti „ezo“. Pozitivní účinky praktikování mindfulness jsou už dnes vědecky prokázané. Podle otce západního pojetí mindfulness Jona Kabat-Zinna je mindfulness schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání.

Co to tedy znamená v praxi?

V praxi nám praktikování technik mindfulness pomáhá porozumět sami sobě, svým preferencím, ale také lépe pochopit druhé. Umožňuje nám radovat se z přítomného okamžiku. Příliš často totiž proplouváme časem uvězněni buď v minulosti, ve vzpomínkách na staré křivdy a neúspěchy, nebo naopak v budoucnosti, v očekávání problémů a katastrof. Výsledek je, že nic, co máme dnes, právě teď, nám nemůže přinést úplný pocit štěstí a vděčnosti.

Já věřím, že štěstí je podstata našeho bytí. Štěstí se navíc v lidské společnosti kumuluje a generuje mocnou pozitivní energii. Nedávné poznatky vědců specializujících se na kvantovou fyziku jdou dokonce tak daleko, že naznačují, že si svou realitu sami vytváříme. Zjednodušeně se dá říct, že to, jestli budeme v životě šťastní, není dáno vnějšími vlivy, ale naším vnitřním nastavením. A to je o to významnější, že přímo ovlivňuje naše okolí.  Protože když jste šťastný, působíte pak pozitivně i na lidi okolo, ať už je to rodina či pracovní tým.

Co to ale je štěstí?

Štěstí je energie. Otázka je, co nás šťastnými dělá. A to je samozřejmě pro každého něco jiného. Proto je tak důležité sám sobě porozumět. Nicméně štěstí má obrovský význam pro lidstvo jako celek. A my nepochybně jsme součástí velkého celku. Vědci prokázali, že mezi jednotlivými částicemi hmoty není vzduchoprázdno. Vše je propojeno do jednoho velkého „matrixu”. Prostřednictvím mindfulness technik, např. meditace, se vracíme nejen sami k sobě a také aktivujeme naše spojení s celkem, s vesmírem. Jsem přesvědčená, že naší zodpovědností coby jedinců je být šťastný tady a teď. Ne někdy jindy, až budu mít vyděláno, až děti dostudují atd. Tady a teď. A čím víc šťastných a vděčných lidí bude, tím lepší bude i lidstvo jako celek.

Tvrdíte, že lidé v byznysu mindfulness hodně potřebují. Proč?

Protože jsou často ohrožení nějakou formou vyhoření nebo ztrátou pocitu štěstí a radosti ze života. Mnohdy prakticky všechny svoje myšlenky věnují pragmaticky byznysu, a na sebe zapomínají. Nikdy se nedívají dovnitř, pořád jen ven. Mozek ovšem potřebuje zklidnění, aby si vjemy dokázal správně utřídit a interpretovat. Jenže my mu tu možnost vůbec nedáváme. Unikají nám potom naprosto zásadní signály, které můžou mít i závažné zdravotní a další důsledky.

Co z toho vyplývá?

Těmto lidem velmi často unikají jejich osobní preference. Bývají pomýlení v tom, co je jejich osobní potřeba a cíl, zaměnili ji totiž za mýtus, že musíme neustále tvrdě pracovat, abychom se mohli stát „řediteli zeměkoule“. Neuvědomují si, že řeší cíle, které jim stanovil někdo jiný, a které se nutně neslučují s jejich vlastními cíli a potřebami. Ve výsledku pak sice mají fungující rodinu, kariéru, spoustu peněz a třeba i hmotného majetku, ale zjišťují, že nejsou šťastni a že jim uniká smysl všeho toho snažení.

Vy jste si sama něčím podobným prošla, dokonce to pro vás mělo ne zrovna banální zdravotní následky.

Ano, moje tělo mi opakovaně vyslalo signál, že už toho má dost. Nejprve prostřednictvím vnitřního neklidu a chronické únavy, kterou jsem ovšem přetlačovala, jak jen to bylo možné. Když jsem signály ignorovala, staly se z nich vážné zdravotní problémy. Byla jsem totiž  typický případ manažera, kterého jsem popsala v předešlých odpovědích. Důležité je si v téhle souvislosti uvědomit, že preference není jen otázka vaší mysli. Pokud jste v trvalém vnitřním konfliktu se svými skutečnými potřebami a preferencemi, protože upřednostňujete zájmy druhých nad těmi svými, projeví se to na vašem těle, protože tělo a mysl jsou úzce propojené.

Nechci vás tlačit do osobních detailů, přesto, můžete přiblížit víc, co se vám stalo?

Už jsem naznačila, jakým způsobem jsem několik let žila. Nepřemýšlela jsem sama o sobě, nedívala jsem se dovnitř, měla jsem v hlavě prakticky jen svou práci. Když jsem pak dostala nabídku povýšení do důležité role s podmínkou přesunout se do Paříže nebo Londýna, neváhala jsem. Růst byl přece mým hlavním cílem. Ale už ani ne po měsíci jsem skončila s velkými bolestmi v nemocnici, zjistila jsem, že mám vážný zdravotní problém a podstoupila těžkou operaci. Chvíli trvalo než jsem se uzdravila a pak jsem se vrátila do Paříže. Jenže za čtyři měsíce jsem byla zase v nemocnici na druhé operaci v jednom roce. Prostě jsem neposlouchala své tělo. Když mi to po druhé operaci došlo, rozhodla jsem se pro návrat do Prahy i za cenu opuštění manažerské pozice. Tehdy už jsem měla jasno.

 Čím to tedy bylo?

V Praze mě pak postihl kolaps jako důsledek toho všeho, musela jsem se na delší dobu úplně odpojit do práce. Tehdy jsem si uvědomila, že jsem do Paříže vlastně vůbec nechtěla. Navzdory tomu, že jsem tam předtím už několik let žila, znala tým a měla to tam ráda. Zjistila jsem, že chci být v Praze, protože je pro mě vnitřně důležitější žít doma s rodinou než být velká manažerka. Zkrátka že mám jiné priority.

Petra Hrušková

Odbornice v oblasti náboru, onboardingu a retence zaměstnanců. Pracuje ve společnosti Red Hat jako šéfka týmu, který má na starosti globální Talent Acquisition operace. Předtím působila 7 let ve společnosti Google, mimo jiné jako šéfka náboru pro region EMEA. Střídavě z Paříže a Prahy vedla tým recruiterů a specializovala se zejména na emerging markets. Měla také na starosti vytváření a aplikaci komplexních náborových strategií pro Google, na nichž úzce spolupracovala s nejvyšším vedením společnosti. Právě v rámci Google také absolvovala učitelský kurz mindfulness Search Inside Yourself, jehož principy se snaží uplatňovat sama na sobě a také sdílet s lídry na českém trhu.

A takhle jste se pravděpodobně dostala k mindfulness.

Ano. Měla jsem štěstí, že jsem pracovala v Google. Tam totiž důležitost mindfulness už dávno pochopili a připravili pro zaměstnance program mindfulness nazvaný Search Inside Yourself (SIY). Ten učí základy praktikování mindfulness formou vhodnou pro moderní profesionály. Sama jsem kurz absolvovala s padesáti inženýry v Curychu. Dokončili ho všichni do jednoho. Bylo úžasné sledovat transformaci jejich myšlení v tak krátkém čase! Google je napřed v tom, že už ví, že šťastný člověk pracuje a tvoří kvalitativně na úplně jiné úrovni než ten, kdo sám o sobě a o svých prioritách nepřemýšlí. A tak není divu, že už několik let je SIY nejžádanější interní trénink Google, který má stovky lidí na pořadníku.

Co tedy jeho absolventi získají?

Nástroje k tomu, aby dokázali vhlédnout sami do sebe. Bez zajímavosti není ani fakt, že řada zaměstnanců dá po absolvování programu výpověď a odjede hledat štěstí. Na cestu okolo světa, učit mindfulness nebo třeba pomáhat tam, kde je to potřeba. Ovšem i přesto Google dál tenhle program svým lidem nabízí, což jasně potvrzuje jeho přínos.

Co program přinesl vám?

Možnost projít jím dnes pokládám za požehnání. Praktikování mindfulness je totiž něco, co děláte neustále. Umožňuje vám to být sám sebou, objevit to, co vás naplňuje, co vás dělá šťastným. Základní technikou k tomu je meditace a schopnost být tady a teď. Často nám ovšem jako meditace poslouží úplně primitivní každodenní činnosti, třeba mytí nádobí nebo práce na zahrádce. Podstatné je soustředit se jen na konkrétní činnost právě tady a teď a nenechávat se myšlenkami unést do minulosti či budoucnosti.

Dejme tomu, že díky mindfulness člověk zjistí, co ho opravdu naplňuje a že vlastně nechce každou minutu svého života věnovat firmě, pro kterou pracuje. Nebude pak ale pro ni menším přínosem?

Rozhodně ne. Původ nespokojenosti, či dokonce vyhoření není v intenzitě nasazení. Problém začíná ve chvíli, kdy nasazení nekompenzujeme péčí o svoje nitro nebo kdy dokonce jde proti našim interním preferencím. Kouzlo spočívá v dělání toho, co nás naplňuje. Například lidé v již zmiňovaném Google mají možnost denně využít 30minutovou pauzu třeba na meditaci nebo jinou formu usebrání se. A potom se vracejí do pracovního procesu s úplně jinou energií. Google totiž ví, že když jim dá čas na sebe, tak se mu to vrátí v podobě mnohem většího nasazení a skvělých nápadů.

Váš workshop pro ELAI ponese název Mindful Leadership. Co je jeho smyslem a co si z něj účastníci odnesou?

Dnes se naprosto jasně ukazuje, že pokud je lídr „mindful“, pak je ve své pozici mnohem lepší, a to navíc s lehkostí. Další důležité slovo je v tomto kontextu kindness, tedy laskavost nebo vlídnost. Je to klíčová vlastnost, pokud chcete, aby k vám lidé vzhlíželi a následovali vás. A jestliže v naší zemi chceme systematicky pracovat na tom, abychom měli šťastné lidi a firmy, musíme začít shora. Proto je cílem mého workshopu dát nástroje lídrům k tomu, aby za prvé uměli pracovat se svou energií a osobní spokojeností a za druhé aby věděli, jak tohle nesmírně důležité know-how přenést do svých týmů.

Jak tedy bude workshop zaměřený?

Především na praktickou aplikaci mindfulness technik pro osobní štěstí, pocit naplnění, spokojenosti a nalezení odpovědí na otázky kdo jsme a co děláme. Jeho účastníci se například dozví, proč zkušení byznys lídři jako Mark Benioff, Jeff Weiner, Bill Gates nebo William C. Ford Jr. aktivně praktikují mindfulness, a naučí se, jak s jeho pomocí zvýšit soustředění, zvládat stresové situace, nastartovat kreativní myšlení a posílit svou odolnost. Část workshopu pak bude zaměřená na to jak a v čem nám může pomoct aplikace mindfulness technik v týmech. Samozřejmě jde především o to, že naši lidé budou díky tomu vyrovnanější a také dojde ke zlepšení spolupráce, což ve finále vždycky vede k lepším výsledkům.