McKinsey: Přes 100 milionů lidí bude po covidu nuceno změnit práci, méně placených pozic ubyde

Konzultační firma McKinsey nedávno představila rozsáhlou studii nazvanou Budoucnost práce po covid-19. Dochází v ní k velmi zajímavým předpokladům, které se týkají budoucnosti globálního trhu práce. Ten zřejmě koronavirus ovlivní výrazně víc, než odborníci původně předpokládali. 

Že pandemie výrazně urychlí už existující trendy, konkrétně práci na dálku a virtuální interakce, dále e-commerce a digitální transakce a také zavádění automatizace a umělé inteligence, asi není příliš překvapivé.  Výzkum McKinsey dále mluví o tom, že vliv koronakrize na budoucí podobu pracovního prostředí bude globálně mnohem zásadnější, než společnost předpokládala dřív. Především: očekává, že víc než 100 milionů lidí bude po covidu nuceno změnit práci (výzkum byl zaměřen na osm zemí: Čínu, Francii, Německo, Indii, Japonsko, Španělsko, Velkou Británie a Spojené státy). To je celkově o 12 procent víc, než ukazovaly odhady před covidem, přičemž ve vyspělých ekonomikách by to mělo být dokonce o 25 procent.

Jak získat lépe placená zaměstnání

Lidé, které to zasáhne, se budou potýkat s ještě většími nedostatky požadovaných dovedností. Nejvíce přitom podle McKinsey mohou být postiženi pracovníci bez vysokoškolského vzdělání, dále ženy, etnické menšiny a mladí lidé. V sektoru středně a nízko hodnocené práce se tedy čeká pokles počtu pracovních míst, mělo by k němu dojít už do roku 2030. Co to znamená konkrétně? Před pandemií se téměř všichni pracovníci s nízkou mzdou, kteří ztratili práci, mohli přesunout do jiných povolání s nízkou mzdou. Například člověk zadávající data mohl najít místo v maloobchodu nebo v oblasti domácí zdravotní péče. Ale do budoucna se zdá, že víc než polovina pracovníků s nízkými mzdami by si musela najít lépe placená povolání, která vyžadují jiné dovednosti. (Ovšem příležitostí v sektoru s vysokými mzdami by mělo naopak přibývat.)

A to podle budoucího scénáře McKinsey za tak krátkou dobu rozhodně nebude snadné. Proč? Například pracovníci v povoláních v kvintilu s nejnižší mzdou využívají po 68 procent času základní kognitivní dovednosti a také fyzické a manuální dovednosti. Jenže ti ve středním kvintilu využívají těchto dovedností už jen po 48 procent času a v  nejvyšších dvou pak už dokonce méně než 20 procent. Aby tito lidé uspěli v povoláních s vyššími platovými třídami, budou si muset mnohem více osvojit sociální a emocionální dovednosti, stejně tak jako ty technologické. O tom, že prim budou hrát právě měkké dovednosti, jsme nedávno psali v článku Už víte, jak svou firmu či tým připravit na „nový normál“?

Čína a Indie zasaženy méně než Západ

Studie se rovněž zabývá analýzou dalšího vývoje v jednotlivých pracovních oblastech z hlediska intenzity potřeby fyzické blízkosti. A jedna zajímavá poznámka pokud jde o rozdíl mezi Asií a Západem: týká se sektoru venkovní výroby, tedy práce na stavbách, farmách, údržbářské činnosti atd., která obecně vyžaduje jen málo interakcí s ostatními a vesměs neprobíhá uvnitř, takže covid-19 na ni dopadl jen omezeně. Ovšem v Číně a Indii zahrnuje tento segment 35 až 55 procent pracovní síly celkem, v západních ekonomikách čítá méně než 15 procent. Tam je největší částí naopak „počítačová kancelářská pracovní aréna“, jak ji McKinsey označuje. Zahrnuje kanceláře všech velikostí, firemní ústředí a administrativní pracovní prostory v nemocnicích, na soudech a v továrnách a na Západě zaujímá okolo jedné třetiny celkové zaměstnanosti.

Čekají městská centra problémy?

Bez zajímavosti jistě nejsou ani očekávání toho, jak se dál bude vyvíjet práce na dálku. Podle výzkumu McKinsey jsou sice ti, kteří dnes mohou pracovat z domova tři až pět dní v týdnu, v menšině. I tak to ale představuje čtyřikrát až pětkrát víc, než kolik bylo obvyklé před pandemií. A vlnový efekt tolika dalších zaměstnanců pracujících z domova by podle analytiků McKinsey mohl mít značné důsledky pro městská centra. Klesat může poptávka po restauracích a maloobchodech v těchto oblastech a tím pádem také po veřejné dopravě. Některé společnosti také plánují ještě rychlejší přesun do tzv. flexibilních pracovních prostorů, čímž se sníží celkový potřebný prostor. Například průzkum McKinsey ze srpna 2020 mezi téměř třemi sty vedoucími pracovníky zjistil, že v průměru plánují snížení kancelářských prostor o 30 procent. Z toho mohou těžit menší města.

Míra obsazenosti kanceláří ve velkých městech v roce 2020 výrazně klesala: v San Francisku o 91 procent, o 45 procent v Edinburghu, 32 procent v Londýně a 27 procent například v Berlíně. Zároveň se snížila míra neobsazenosti kanceláří v menších městech, jako jsou Glasgow a Charlotte. Některé firmy jednají o otevření satelitních kanceláří v menších městech, částečně s cílem přilákat tam talenty. Jiná menší města vypracovala motivační programy, kterými lákají lidi pracující na dálku. K posunům tedy dochází, ale jestli přetrvají i po znovuotevření ekonomik se teprve uvidí.

S transformací může pomoct byznys i veřejná správa

Pomoci všem dotčeným zvládnout tyto velké změny, které McKinsey považuje „trvalé dědictví covid-19“, mohou jak firmy, tak samozřejmě veřejné politiky. Krize prokázala, že rychlých změn v pracovních postupech a v práci, kterou lidé dělají, lze rychle dosáhnout. Klíčem je podle analytiků soustředit se spíše na požadované úkoly a činnosti než na celá pracovní místa. Přeprojektování práce tímto způsobem může zefektivnit procesy, zvýšit efektivitu a také provozní flexibilitu a agilitu. Mnoho zaměstnavatelů dnes například dlouhodobě vyvíjí hybridní strategie vzdálené práce, aby rozšířili přístup k talentům, zvýšili spokojenost zaměstnanců a snížili náklady na nemovitosti atd.

Tvůrci veřejných politik by pak měli mimo jiné zvážit rozšíření digitální infrastruktury a také zvýšení flexibility trhu práce. Například odstraněním překážek mobility pracovníků, vybavením těch, kteří čelí změnám zaměstnání atp. Pokud by vás zajímaly podrobnosti, celou studii The future of work after covid-19 najdete na webu společnosti McKinsey.

Foto: Pixabay